Dne 13. července schválila vláda ČR na svém jednání návrh koncepce bydlení ČR do roku 2020.
Dne 13. července schválila vláda ČR na svém jednání návrh koncepce bydlení ČR do roku 2020. Zde si můžete stáhnout plnou verzi dokumentu.
Další materiály ke koncepci jsou k dispozici na této stránce.
Nová koncepce bytové politiky v čase - do konce roku 2011
- Zvýšení dostupnosti bydlení pro cílovou skupinu
První z programů, o kterém jsme vás informovali, byl úspěšně spuštěn. V daném termínu bylo přijato 8 žádostí v objemu 470 milionů korun na výstavbu nájemních bytů pro cílovou skupinu. Aktuálně jsou posuzovány 3 z žádostí v objemu téměř 160 milionů korun, které splnily podmínky programu. Rozhodnutí o uzavření smluv předpokládáme do konce roku 2011. Čerpání peněz na výstavbu nájemních bytů přitom musí žadatelé započít nejdéle do 60 dní od uzavření smlouvy.
Projekty výstavby budeme pečlivě sledovat. Informace budeme přinášet průběžně jak na webových stránkách, tak prostřednictvím Zpravodaje. Tento program bude také vyhodnocen pro další pokračování a především rozhodnutí o výši financí, které by z rozpočtu Fondu měli být na další nájemní výstavbu poskytnuty. Návrh rozpočtu předpokládá zatím částku 300 milionů korun.
- Stabilní portfolio zdrojů financování a podpory snižování energetické náročnosti bydlení.
Ministerstvo pro místní rozvoj společně se Státním fondem rozvoje bydlení podle úkolů z Koncepce bydlení připravuje pilotní prověření nástroje finančního inženýrství JESSICA a jeho možného využití pro oblast bydlení.“
Tento nástroj umožňuje členským státům využití prostředků ze strukturálních fondů EU k návratným investicím do rozvoje měst a použití výnosů z těchto investic k dalšímu rozvoji měst v řadě oblastí. Mimo jiné pro rozvoj městské infrastruktury, či zvýšení energetické účinnosti objektů a obnovitelné energie v oblasti bydlení, kde je základní podmínkou schválený Integrovaný plán rozvoje města (IPRM).
Cílem tohoto způsobu správy prostředků z fondů EU je zajistit opakované využití veřejných financí s možností zapojit do správy i subjekty ze soukromého sektoru.
Řídící orgán vybral oblast intervence 5.2. „Zlepšení prostředí v problémových sídlištích“,
která splňuje požadavky uvedeného obecného nařízení a je realizována v zónách se schválenými IPRM ve 41 městech České republiky. Vzhledem k zájmu o tento nástroj byla navýšena alokace oblasti intervence 5.2 o finanční prostředky ve výši 20 804 634,00 EUR a jejich využití pro pilotní ověření realizace finančního nástroje JESSICA schválil Monitorovací výbor IOP 31. května 2011.
Integrovaný plán rozvoje města IPRM byl schválen těmto městům:
Kraj | Města |
|---|---|
Středočeský | Kladno, Mladá Boleslav, Příbram |
Jihočeský | České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice |
Karlovarský | Karlovy Vary, Cheb |
Ústecký | Děčín, Chomutov, Most, Ústí nad Labem, Litvínov, Jirkov |
Liberecký | Liberec, Jablonec nad Nisou |
Královéhradecký | Hradec Králové, Náchod |
Pardubický | Pardubice, Chrudim |
Vysočina | Třebíč |
Jihomoravský | Brno, Znojmo, Hodonín, Břeclav |
Olomoucký | Olomouc, Přerov |
Zlínský | Kroměříž, Vsetín, Uherské Hradiště |
Moravskoslezský | Frýdek – Místek, Havířov, Karviná, Opava, Ostrava, Orlová, Český Těšín, Kopřivnice, Bohumín, Nový Jičín |
Integrovaný operační program se zaměřuje na revitalizaci a regeneraci prostředí problémových sídlišť postavených v tzv. hromadné bytové výstavbě i renovaci bytových domů situovaných v těchto sídlištích nebo historických jader měst a předválečných čtvrtí. Z dostupných údajů i z dosavadních zkušeností vyplývá, že se nejčastěji bude jednat o části měst, tvořené panelovým sídlištěm, popř. včetně okolní nepanelové bytové zástavby. Hromadná poválečná výstavba vytvořila v řadě větších měst enklávy, které jsou – bez adekvátního a zejména včasného zásahu – ohrožena nejen fyzickým chátráním, ale také sociálním vyloučením v důsledku obecně nižší cenové hladiny tamních bytů a tím i následné koncentraci sociálně znevýhodněných domácností.
Cílovým trhem jsou problémové části větších měst nad 20 tisíc obyvatel. (V současné době takových měst 62 bez hl. města Prahy.) Tím se omezí rozdrobení podpory do malých akcí a bude respektován princip koncentrace. Problémovým sídlištěm se rozumí ucelená část území obce zastavěná bytovými domy, přičemž takové sídliště má nejméně 500 bytů.
Podpora OP se soustředí na komplexní revitalizace či regenerace prostředí sídlišť ve velkých městech s hrozícími problémy, které by mohly v případě vyšší koncentrace sociálně znevýhodněných rodin vyústit v sociální vyloučení. Cílem intervence bude jejich přeměna na přitažlivé celky a všestranné zlepšení obytného prostředí. Bytové domy v těchto sídlištích mají často statické a technologické vady a poruchy obvodových plášťů, lodžií, balkonů a střech, které ohrožují bezpečnost a zdraví obyvatel. Mají velmi špatné energetické vlastnosti, což výrazně zvyšuje náklady na vytápění.
Možnosti podpory bydlení vychází obecně z nařízení č. 1080/2006 o ERDF v aktuálním znění (to je ve znění nařízení č. 397/2009 a nařízení č. 437/2010), konkrétně pak z článku 7 tohoto nařízení, podle něhož je podpora bydlení z ERDF omezena na níže uvedené dva okruhy:
a) zlepšení energetické účinnosti a na využití obnovitelné energie ve stávajících budovách (čl. 7 odst. 1a nařízení č. 1080/2006 ve znění nařízení č. 397/2009);
b) výdaje na bydlení v rámci integrovaného přístupu k rozvoji měst, ve kterých dochází nebo by mohlo docházet k fyzickému chátrání staveb a sociálnímu vyloučení (čl. 7 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1080/2006 v aktuálním znění), výdaje se týkají renovací společných částí v existujících bytových domech, případně pak renovací a změn využití stávajících budov ve vlastnictví orgánů veřejné moci nebo neziskových provozovatelů
Charakteristika území určených k podpoře:
- geograficky vymezená zóna pro realizaci IPRM je souvislá plocha na území města,
- jde o deprivované obytné území - zónu s koncentrací negativních jevů (např. vysoká nezaměstnanost, kriminalita, sociální vyloučení),
- zóna musí být součástí města s celkovým počtem obyvatel 20 000 obyvatel a více (tato města zahrnovala cca 32,4 % z celkového počtu obyvatel ČR, v současnosti podle počtu obyvatel k 1.1. 2011 jde o 31,6% obyvatel ČR, pokud mezi městy nad 20 tis. obyvatel neuvažujeme Prahu což je zároveň 35,9% obyvatel ČR bez Prahy ),
- obytná zóna musí zahrnovat nejméně 500 bytů, což představuje cca 1300 obyvatel,
- obytná zóna (bude-li pro ni chtít město využít prostředky IOP na podporu bydlení) musí mít zpracovaný Integrovaný plán rozvoje města (viz čl. 7 nařízení EP a Rady č.1080/2006 k ERDF), který doloží záměry města na obnovu problémové obytné zóny.
Deprivovaná obytná zóna je zóna vybraná pro intervence v oblasti bydlení uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1080/2006 a vykazuje alespoň tři z následujících kritérií, z nichž dvě musí být kritéria uvedená pod písm. a) - h), podle článku 47 prováděcího nařízení:
- vysoká míra chudoby a vyloučení,
- vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti,
- neuspokojivý demografický vývoj,
- nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu,
- vysoký stupeň kriminality a delikvence,
- obzvláště znečištěné životní prostředí,
- nízká míra hospodářské aktivity,
- velký počet přistěhovalců, etnických skupin a příslušníků menšin nebo uprchlíků,
- poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí,
- vysoká energetická náročnost budov.
Podle novely článku 47 z roku 2009 se nová deprivovaná zóna určuje zohledněním alespoň jednoho z kritérií uvedených pod písmeny a)-h).
V deprivované obytné zóně jsou způsobilé pouze tyto intervence:
- renovace společných prostor bytových domů,
- poskytnutí kvalitního moderního sociálního bydlení prostřednictvím renovací a změnou používání stávajících budov, které jsou ve vlastnictví orgánů veřejné moci nebo neziskových subjektů.
V případě zájmu měst, která nemají dosud schválený IPRM, a disponibilních prostředků ve FN JESSICA bude možné schválit IPRM dalších měst z cílové skupiny měst od 20 000 obyvatel.
- Stabilní právní úprava v soukromoprávní oblasti (nájem, vlastnictví bytu)
Odbor bytové politiky MMR ČR připravil novelu občanského zákoníku, která byla přijata pod č. 132/2011 Sb., a přinesla některé zásadní změny v oblasti nájmu bytů, zejména pak úpravu sjednávání změn nájemného po skončení účinnosti zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného.
V současné době probíhá také příprava návrhu zákona o službách tak, aby služby spojené s bydlením, jejich rozúčtování a vypořádání nákladů, byly upraveny v jednom předpise, a byla tak odstraněna dosavadní roztříštěnost právních úprav.
Dále je připravována také revize vyhlášky o rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu. Návrhy jsou aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení. Po vypořádání připomínek budou návrhy předloženy k projednání Vládě ČR.
Informace samozřejmě naleznete na našich stránkách v sekci AKTUALITY.
Společně s právními experty je připravován rozbor právních aspektů institutu trvalého pobytu. Znění návrhu, který bude dále posouzen a projednán vám přineseme na stránkách i v našem Zpravodaji na začátku příštího roku.
